-
Nejnovější
-
Cestování a doprava
-
Období
To takhle stopuje chlápek o půlnoci na krajnici. Je bouřka, déšť a k tomu půlnoc, takže se auta nějak moc nehrnou. Najednou vidí v dálce světla auta, jak se pomaloučku strašidelně blíží k němu. Je mu to divný, ale přece jen, auto je auto, že jo, takže když u něj zastaví, tak si naskočí. Chce řidiči poděkovat, ale najednou vidí, že za volantem nikdo nesedí! Strašně se lekne a než stačí nějak zareagovat, auto se dá zase pomaloučku strašidelně do pohybu.
Chlápek je už hysterickej, takže otevře dveře a za jízdy vyskočí a peláší jak Horymír k Neumětelům. Pořád se ohlíží, bojí se, že auto zrychlí a přejede ho nebo něco podobnýho, tudíž se zastaví až v nejbližší vesnici. Tam najde hospodu, kupodivu ještě otevřenou, zapadne dovnitř, objedná si dvojitou tequilu a všem tu historku ještě v šoku vypráví. Všichni jsou z toho odvařený a litujou ho a obdivujou.
Asi za půl hodiny se otevřou dveře, vejdou dva zmoklí chlápkové, poručej si grog a rozhlídnou se kolem. Když uviděj našeho maníka, podívaj se na sebe a jeden povídá druhýmu: „Hele vole, to je ten debil, co naskočil do našeho fára, když jsme ho v dešti tlačili!”
Další vtipy z kategorie
Zachráněný námořník vypráví svým přátelům: „Když se začala loď potápět, dal mi kapitán rozkaz, abych vzal do člunu dvacet šest žen, které byly na naší palubě, a pokusil se s nimi doplout k pevnině. Podařilo se to. Již druhého dne jsme dopluli k neobydlenému ostrovu. Já a všech šestadvacet žen.”
„A trvalo dlouho, než vás zachránili?”
„Velmi dlouho. Pro mne zvlášť byla ta doba velmi dlouhá, protože jsem se musel skrývat v korunách stromů.”
-
+


15. 12. 2011
Na nádraží byl vylepený jízdní řád a pod ním tučně vytištěno pro vandaly: „Nenič mne, sloužím všem!”
Na druhý den někdo řád přelepil fotografií s číslem prodejné ženy. Pod prostitutkou se tak skví nápis: „Nenič mne, sloužím všem!”
-
+


15. 12. 2011
Mladý plavčík ustrašeně přiběhne za kormidelníkem: „Pane, kdo to vyje?”
„To jen kapitán, ten starý mořský vlk...”
-
+


15. 12. 2011
Karel dělal pilotní zkoušky a kámoši se ho ptají: „Tak jaké to bylo, těžké?”
„Kdepak, jenom mě naštval jeden grafolog.”
„Co říkal?”
„Ale, prý že jsem podle rukopisu násilník, grobián a rváč.”
„A co jsi mu řekl?”
„Co by? Rozbil jsem mu hubu!”
-
+


15. 12. 2011
„To je hotový ráj!” pochvaluje si matka přírodu na výletě za městem.
„To je pravda,” přizvukuje synek, „tamhle v křoví jsem zahlídnul Adama s Evou!”
-
+


15. 12. 2011
„Proč má ta velryba zobák?” ptá se na palubě zaoceánské lodi malý klučina.
Plavčík ho poučuje: „Je to kosatka.”
-
+


15. 12. 2011
Ve vlaku povídá taková lidská troska: „Narodil jsem se ve čtyřicátém šestém roce.”
„A před Kristem, nebo po Kristu?” zajímá se spolucestující.
-
+


15. 12. 2011
Pouze u nás! Naše letecká společnost nabízí před odletem přítomnost notáře, pro sepis závěti s výraznou slevou!
-
+


15. 12. 2011
„To je hrozné! Člověk aby se bál už do té Jižní Ameriky plout! Tady zase čtu v novinách, že zemětřesení úplně zničilo město Tuahtepetlempesaetluhtenpedor...”
„Bylo by zajímavé zjistit, jak se to město jmenovalo před tím zemětřesením.”
-
+


15. 12. 2011
Ptá se dospívající dívka matky: „Mami, prosím tě, podívej se na mě! Nevypadám v tom záchranném pásu příliš komicky?”
-
+


15. 12. 2011